Z druhého důchodového pilíře už nikdy nevystoupíte – podpisem se upíšete na celý život bez možnosti své rozhodnutí změnit!

25.05.2012 10:53

VAROVÁNÍ

Z druhého důchodového pilíře už nikdy nevystoupíte – podpisem se upíšete na celý život bez možnosti své rozhodnutí změnit!

k 1. lednu 2013 má vstoupit v platnost Zákon o důchodovém spoření č. 426/2011 Sb. jeho text si můžete pročíst například zde:

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-426

 

K tomuto zákonu a k jeho dopadům několik vážných poznámek a varování. Jeho smyslem je dostat část prostředků z dosavadního průběžně financovaného důchodového zabezpečení spravovaného státem (jeho náklady jsou uváděny vě výši 1,41%) do správy soukromých institucí, které začnou vyplácet důchody až po několika desítkách let!!!! Jeho spuštění a zapojení občanů bude důvodem ke snižování úrovně důchodového zabezpečení jak jej známe dosud.

Tak tedy například:

- neexistuje žádná ochranná lhůta po podepsání smlouvy, ve které by si klient svůj podpis mohl rozmyslet a své rozhodnutí změnit. Ministerstvo financí vedené panem Kalouskem návrh na zavedení ochranné lhůty neakceptovalo!

lze očekávat kampaň, a propagace ve veřejnoprávní televizi to již naznačuje, ve které budou občané pod masivním tlakem reklamy a „vysvětlovací kampaně“.  Již schválený zákon totiž mimo jiné stanovuje, že lidé nad 35 let mají na případný vstup šest měsíců, počínaje 1. lednem 2013, kdy druhý pilíř startuje. Poslední "šancí" je tedy 1. červenec 2013.

Mladší zájemci o druhý pilíř budou při vstupu omezeni pouze věkem. Mohou vstoupit nejpozději v kalendářním roce, v němž dovrší 35 let, a nejdříve v osmnácti. Ale penzijní společnosti se budou velmi snažit tuto kořist ulovit. Budete platit jako mourovatí, jak určili vládní zákonodárci podle písma hlavního výběrčího "stále nižších daní" Miroslava Kalouska:

Vždyť zákon ve svém paragrafu 32 stanovuje, že:

(1)Penzijní společnost má nárok na úplatu hrazenou z majetku v důchodovém fondu, jejíž výše musí být stanovena ve statutu důchodového fondu; tato úplata je tvořena

a) úplatou za obhospodařování majetku v důchodových fondech,

b) u konzervativního důchodového fondu, vyváženého důchodového fondu a dynamického důchodového fondu úplatou za zhodnocení majetku v těchto důchodových fondech.

(2) Z úplaty se hradí veškeré náklady, které hradí penzijní společnost v souvislosti s důchodovým spořením třetím osobám, zejména

a) úplata za výkon činnosti depozitáře důchodového fondu a auditora,

b) poplatky hrazené bance,

c) odměna jiným osobám než penzijní společnosti za výkon činností podle § 91,

d) poplatky hrazené osobě provádějící vypořádání obchodů s investičními nástroji, převodním místům, obchodníkům s cennými papíry,

e) náklady na propagaci a reklamu,

f) náklady na zprostředkování smluv o důchodovém spoření.

Přičemž:

  • (3) Výše úplaty podle odstavce 1 písm. a) nesmí překročit
  • a) 0,3 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v důchodovém fondu státních dluhopisů,
  • b) 0,4 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v konzervativním důchodovém fondu; takto stanovená úplata se sníží o náklady tohoto důchodového fondu na nákup, prodej a držení cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování,
  • c) 0,5 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu ve vyváženém důchodovém fondu; takto stanovená úplata se sníží o náklady tohoto důchodového fondu na nákup, prodej a držení cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování,
  • d) 0,6 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v dynamickém důchodovém fondu; takto stanovená úplata se sníží o náklady tohoto důchodového fondu na nákup, prodej a držení cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování.

 

Další poplatky:

(1) Penzijní společnost má kromě úplaty podle § 32 nárok pouze na jednorázové poplatky od účastníka za

a) změnu strategie spoření podle § 11,

b) převod prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti podle § 12,

c) odeslání výpisu důchodového spoření častěji než jednou ročně,

d) poskytování informací jiným způsobem, než stanoví tento zákon.

(2) Výše poplatku za změnu strategie spoření podle odstavce 1 písm. a), která musí odrážet účelně vynaložené náklady na její provedení, činí nejvýše 500 Kč.

(3) Výše poplatku podle odstavce 1 písm. b) činí nejvýše 800 Kč.

(4) Poplatek za převod podle odstavce 1 písm. b) hradí účastník. Tento poplatek není hrazen z prostředků účastníka evidovaných na osobním penzijním účtu. Započtení tohoto poplatku proti převáděným prostředkům účastníka není přípustné.

(5) Výše poplatku za úkony podle odstavce 1 písm. c) a d) musí odrážet účelně vynaložené náklady na jejich provedení.

 

A co lovčí?

Ti co budou nabízet a zprostředkovávat důchodové spoření dostanou cca 800,- Kč za každou ulovenou „ovečku“. A až budou odloveny, nastane čas, kdy se dají ovečky přesvědčit a převést z jednoho stáda do stáda jiného, a opět za penízky výše zmíněné.

Úplata za nabízení a zprostředkování důchodového spoření

(1) Výše odměny podle § 32 odst. 2 písm. c) nesmí překročit 3,5 % průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku podle zákona o zaměstnanosti za uzavření jedné smlouvy o důchodovém spoření. Rozhodným okamžikem pro výpočet odměny je den uzavření smlouvy o důchodovém spoření.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro změnu smlouvy.

 

§ 36

Náklady na uzavření smlouvy o důchodovém spoření

Souhrnná výše všech nákladů vynaložených v průměru na uzavření jedné smlouvy o důchodovém spoření nesmí po odečtení odměny podle § 32 odst. 2 písm. c) překročit hodnotu 500 Kč.

 

§ 37

Náklady na propagaci a reklamu a jiné náklady na podporu prodeje

Náklady penzijní společnosti vynaložené na propagaci a reklamu a jiné náklady na podporu prodeje nesmí za kalendářní rok překročit hodnotu tisícinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí podle zákona o zaměstnanosti za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku. Do limitu podle věty první se nezahrnují náklady, které penzijní společnost vynaložila na propagaci a reklamu a podporu prodeje v souvislosti s doplňkovým penzijním spořením.

 

Přechodná ustanovení

(1) Po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona smí náklady penzijní společnosti na propagaci a reklamu a jiné náklady na podporu prodeje podle § 37 dosáhnout za kalendářní rok hodnoty až 3000násobku průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované

 

 

Druhý pilíř znamená, že účastník vyvede tři procenta sociálního pojistného z prvního státního pilíře na svůj individuální účet. K tomu bude povinen spořit dvě procenta ze své hrubé mzdy, to znamená, že se mu bude o to krátit mzda po zbytek života. Více ani méně spořit nemůže.

 

- stát ke spoření neposkytne ani příspěvek, ani daňové úlevy, není možný ani příspěvek zaměstnavatele

- návratnost vložených prostředků není nijak zaručena (lze dosáhnout i záporných výnosů)

- k penězům se účastník dostane až po dosažení důchodové ho věku jen prostřednictvím penze. Jednorázové vyrovnání neexistuje. Penze může být buď doživotní nebo na 20 let.

- neexistuje tzv. výsluhová penze vyplacením části prostředků např. po xx letech spoření

- výše státního důchodu se sníží v závislosti na délce a výši spoření ve II. pilíři (snížení může činit až 15 procent po 30 letech spoření)

- pokud zemře zůstavitel, kterému byl vyplácen doživotní starobní důchod, neobdrží dědic nic (zbytek nevyplacených prostředků naspořených v rámci druhého pilíře včetně vyvedeného pojistného propadne.

- Pokud je vyplácen důchod se sjednanou dobou dvacet let, výplata pokračuje u dědice po zbytek doby ve formě pozůstalostní penze ve stejné výši. Pokud zemře účastník v době spoření a dědic nemá účet ve druhém pilíři a ani si jej nezaloží, pak se dědický podíl, včetně vyvedeného pojistného ze státního pilíře, vyplatí jednorázově.

- V případě, že dědic sám spoří ve druhém pilíři, pak je jeho dědický podíl včetně vyvedeného pojistného převeden na jeho účet u penzijní společnosti a k penězům se dostane přes až po dosažení důchodového věku.

 

Podklady sestavil z veřejně přístupných zdrojů:

Rudolf Vykydal